Veřejné zakázky

Víte, co musí dodržet veřejný zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu? 
Veřejný zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu nemusí dodržet závazný postup stanovený pro zadávání veřejných zakázek zákonem o veřejných zakázkách, musí pouze dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Na zadávání tohoto typu veřejné zakázky zákon o veřejných zakázkách (s výhradou dále uvedenou) vůbec nedopadá a přímo není aplikován ani jeho § 6. (Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 132/2009 – 275 ze dne 26. ledna 2011.)
 
Co se stane, když veřejný zadavatel zadá zakázku přímo? 
Nejvyššího správní soud v rozhodnutí 2 Afs 12/2010 – 88 ze dne 3. února 2011 řešil i to, koho lze v tomto případě považovat za zadavatele. K porušení při zadávání blíže specifikované veřejné zakázky mělo dojít v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v tehdy platném tím, že obec jako veřejný zadavatel na tuto zakázku nevyhlásil obchodní veřejnou soutěž a zakázku zadal přímo společnosti V., s níž uzavřela blíže specifikované smlouvy, přičemž tato společnost byla založena příslušnou obcí.
 
Jak souvisejí dílčí hodnotící kritéria a porušení rozpočtové kázně?
Na tuto otázku dává odpověď mj. i rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 98/2011 ze dne 21. března 2012. Platebním výměrem finančního úřadu byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně u dotace na zateplení panelových budov. Na tuto zakázku získalo město ze státního rozpočtu finanční prostředky a zadalo veřejnou zakázku dle tehdy platného zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Bylo zjištěno, že jedním z dílčích hodnotících kritérií ve výběrovém řízení byly i předložené reference uchazečů. V rozsudku je potvrzen názor Finančního úřadu, že reference nelze stanovit jako kritérium dle § 55 zákona o veřejných zakázkách. Podobný případ řešil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 Afs 12/2011 ze dne 30. srpna 2011, v němž jednoznačně konstatoval, že směrnice týkající se veřejných zakázek neumožňují jako hodnotící kritérium stanovit reference.
 
Opatření podle § 14e rozpočtových pravidel – pozastavení plateb (opatření dočasného charakteru) 
Nejvyšší správní soud vydal dne 6. 2. 2014 rozhodnutí 9As 132/2013, v němž vymezil právní charakter postupu poskytovatele dotace podle § 14e rozpočtových pravidel: „Institut nevyplacení části dotace dle § 14e rozpočtových pravidel (fakticky pozastavení výplaty v určité výši) je jednak fakultativní, a jednak nepředstavuje konečnou administrativně právní fázi postupu správního orgánu ve věci příjemce dotace, a to již proto, že tu nejde o žádný správní úkon, nýbrž (toliko) o faktické pozastavení platby neodehrávající se v režimu správního řízení, jak výslovně stanoví § 14e odst. 4 rozpočtových pravidel.“
Následně se v rozsudku Nejvyššího správního soudu 9 Afs 107/2013 ze dne 6. 3. 2014 konstatuje, že „Samotné nevyplacení části dotace není správním úkonem již proto, že se jedná (toliko) o faktické pozastavení platby nemající se správním řízením nic společného (srov. též jasný text § 14e odst. 4 rozpočtových pravidel). Zákon nazývá tento faktický úkon ne zcela přiléhavě „opatřením“ a ukládá poskytovateli, aby o tomto opatření informoval písemně příjemce dotace. Také tuto informaci nazývá zákon opatřením a také ve vztahu k tomuto aktu vylučuje užití správního řádu, jakož i jeho soudní přezkum…“).
 
Oznámení o krácení dotace
Nejvyšší správní soud v rozhodnutí 8 Ans 4/2013 ze dne 30. června 2014 řešil případ, kdy bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, kterým byl uznán projekt, pro který příjemce dotace podal žádost o poskytnutí podpory z Operačního programu Průmysl a podnikání, za přijatelný a způsobilý k poskytnutí dotace Poté, co příjemce dotace zaslal žádost o platbu, byl mu doručen přípis s názvem „Oznámení o krácení dotace“. Dotace měla být v první fázi příjemci poskytnuta ze státního rozpočtu, a až následně měla být kryta prostředky z rozpočtu Evropské unie. Soud konstatoval, že uvedené oznámení nesplňuje zákonné požadavky, byť v době jeho vydání nebyly tyto požadavky součástí platné právní úpravy. Zatímco rozsah krácení dotace z něj vyplývá, důvody takového krácení nikoli.
 
Předběžná tržní konzultace – využití a perspektiva
Předběžná tržní konzultace podle nové evropské zadávací směrnice (2014/24/EU) je možností pro zadavatele, aby předtím, než vyhlásí veřejnou zakázku, mohli komunikovat s dodavateli a zjišťovat jejich možnosti a návrhy variantních řešení, již podle platné legislativy. V rámci zvoleného modelu bude představen záměr zadavatele, včetně navrhovaných detailů jak předmětu veřejné zakázky, tak zadávacího řízení. Dodavatelé se pak budou moci k navrhovaným parametrům zakázky vyjádřit. Dojde tak ke zvýšení transparentnosti zadávacího řízení a k získání relevantních informací.

Vytvořil WebMotion / Využíváme redakční systém WebContent CMS
Založení společnosti Prodej ready made Sídlo společnosti